Pozn.4
1. Jsou dvě cesty. Cesta života a cesta smrti1. Mezi těmito cestami je velký rozdíl. 2. Cesta života je tato: Za prvé miluj Bohyni/Boha, svou Stvořitelku/svého Stvořitele. Za druhé: Miluj svého bližního jako sebe samého2. Všechno, co nechceš, aby se stalo tobě, nečiň druhému ani ty3. Smysl těchto slov je tento: Dobrořečte ve smyslu*těm, kteří vám zlořečí a modlete se za své nepřátele ve smyslu*; konejte posty za ty, kteří vás pronásledují. Jakou laskavost prokazujete, když milujete ty, kteří vás milují? Což nejednají takto pohané? Milujte ve smyslu*však ty, kteří vás nenávidí4, a nebudete mít nepřítele. 4. Zdržuj se tělesných i světských žádostí5. Udeří-li tě kdo do pravé tváře, nastav mu i druhou a budeš dokonalý. Nutil-li by tě někdo k cestě dlouhé jednu míli, jdi s ním dvě míle6. Jestliže by ti někdo vzal tvůj plášť, dej mu i šaty. Dostal-li by někdo od tebe něco, nepožaduj toho nazpět6. Ani by to nebylo možné. 5. Dej každému, kdo tě o něco prosí, pokud to jde*, a nežádej toho nazpět7 . Matka/Otec…* totiž chce dát všem ze svých darů. Blahoslavená(á)ý, kdo dává podle B. Vůle. Ničím se ji/mu…* neprotiví. Běda však tomu, kdo (jinak ) přijímá. Přijímá-li potřebný, neproviní se. Kdo však nepotřebuje, bude skládat účty, proč a k čemu to přijímal. Ve vězení bude vyšetřován ze svých činů. Tam nebude nad ním slitování, dokud nezaplatí poslední haléř8. 6. Ale i zde platí: Nechť vlhne potem ve tvých rukách almužna, dokud nepoznáš, komu byla dána9.
II.
1. Druhé přání (v Plnosti*) :
2. Nezabiješ, nezcizoložíš, nezkazíš mládež, nezesmilníš, nepokradeš, nebudeš čarovat, nebudeš používat jedu, nezabiješ nenarozené ani narozené děcko, nebudeš toužit po majetku bližního1. 3. Nepřísahej2, nesvědči křivě3, nepomlouvej, nevzpomínej zlého. 4. Nebuď dvojsmyslný v myšlenkách ani slovech. Ramenářství je osidlem smrti4. 5. Nelži ani nemluv zbytečnosti, ale jednej tak, jak smýšlíš. 6. Nebuď sobcem ani nenasytou ani pokrytcem ani zlomyslným ani nadutcem. Neraď svému bližnímu špatně. 7. Nikoho neměj v nenávisti. Přesto (například): některé oslovuj*, nad jiným měj slitování*, za jedny pros*, druhé miluj více* než sebe.
2. Nezabiješ, nezcizoložíš, nezkazíš mládež, nezesmilníš, nepokradeš, nebudeš čarovat, nebudeš používat jedu, nezabiješ nenarozené ani narozené děcko, nebudeš toužit po majetku bližního1. 3. Nepřísahej2, nesvědči křivě3, nepomlouvej, nevzpomínej zlého. 4. Nebuď dvojsmyslný v myšlenkách ani slovech. Ramenářství je osidlem smrti4. 5. Nelži ani nemluv zbytečnosti, ale jednej tak, jak smýšlíš. 6. Nebuď sobcem ani nenasytou ani pokrytcem ani zlomyslným ani nadutcem. Neraď svému bližnímu špatně. 7. Nikoho neměj v nenávisti. Přesto (například): některé oslovuj*, nad jiným měj slitování*, za jedny pros*, druhé miluj více* než sebe.
III.
1. Dítě mé, varuj se každé špatnosti a všeho podobného. 2. Nebuď hněvivý. Hněv vede k vraždě. Nezáviď, nehádej se, neponižuj* (se), nepovyšuj* (se). To všechno je příčinou vražd1. Dítě mé, nebuď žádostivý *. Žádostivost* vede ke smilstvu. Nemluv ošklivě ani povýšenecky. To všechno je příčinou cizoložství. 4. Dítě mé, neptej se věštců ve věštírnách po budoucnosti. Vede to k modloslužbě. Neužívej zaříkadel ani hvězdopravectví ani kouzel. Nechtěj to ani poznat. Z toho všeho povstává modloslužba. Dítě mé, nereptej. Vede to k pomluvě. Nebuď domýšlivý ani závistivý2. Z toho všeho vznikají pomluvy. 7. Buď laskavý, poněvadž laskaví dostanou za úděl zemi3. 8. Buď shovívavý, milosrdný, bezelstný, pokojný, dobrý a vždy uvaž slova, která jsi uslyšel. 9. Nepovyšuj se, nebuď drzý. Tvá (i) duše ať se nepřidružuje k pyšným, ale ať dlí u spravedlivých a pokorných. 10. Co se ti přihodí, přijmi jako dobro u vědomí, že bez Bohyně/Boha se nic neděje.
IV.
1.Dítě mé, kdo k tobě mluví Boží/Božské/Bohyně slovo, měj jej v úctě jako samou Bohyni/samého Boha a mysli na ta slova1. Kde totiž hovoří Boží moc, tam je *: Paní/Pán. 2. Vyhledávej denně tváře svatých, aby ses potěšil jejich slovy. 3. Nebuď příčinou sporu, smiřuj rozvaděné. Suď spravedlivě. Při vyšetřování neber ohled na osobu3. 4. Nepochybuj zda bude či nebude4. Nevztahuj ruku ke braní a neodtrhuj ji při dávání5. 6. Co sis vydělal vlastníma rukama, dej na odpuštění hříchů. 7. Neváhej dát, a když dáš, nežádej nazpět. Poznáš totiž, jak dobrý je Odplatitel. 8. Neodvracej se od potřebného. Ve všem * se rozděl se svou sestrou/svým bratrem a neříkej, že to patří jen tobě. Máte-li společný podíl na nesmrtelnosti, tím spíše na hmotných statcích6. 9. Nesnímej ochrannou ruku se svého syna či dcery, uč je od mládí Boží/Božské/Bohyně pokoře. 10. Služebnému či služebné, kteří doufají v tu Bohyni/0téhož Boha, nebuď tvrdý, aby se nebáli B., která(ý) je společnou/ým B. vás obou. On(a) totiž nepovolává podle zevnějšku, přichází však k těm, jejichž ducha připravil(a)7. 11. Služebnice/íci, podřiďte se s úctou a pokorou svým paním/pánům ve smyslu*jako B.8. 12. Neměj jakékoli pokrytectví a vše, co se nelíbí Paní/Pánu. 13.Neopomíjej Vůli, přání, slova… Paní/Pána. Ochraňuj, cos přijal, a k tomu ani nic nepřidávej ani nic neubírej ve smyslu*. 14. Ve shromáždění se vyznej ze svých hříchů a nemodli se se špatným úmyslem9.
Taková je cesta života.
Taková je cesta života.
(Didaché, poselství I., )
nemysli sprostě, a proto nepoužívej sprosté řeči.
vyhni se klení, užívání slov nadarmo.
nechlub (se).
vyhni se krádežím, loupežím, vraždám, pošetilostem, modloslužbě.
kdo by se podíval* nedůstojně, už smilnil ve svém srdci*, ve své duši*.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář